Vojín, 2. prapor Seaforth Highlanders, 152. brigáda, 51. horské divise, (listopad 1943)

Vojín je oděn do battledressu P 37. Na vycházku má voják leštěné Ammo boots, nažehlené puky a stáhlý pas. Pro vycházky či tzv. “off duty soldiers” vojáci nenosili spinky ani pásek, nejčastěji je můžete potkat s brašnou přes rameno (malá polní, obal na gas masku, brašnu na světlice) místo kabely. Dle předpisů je možno mít u battledressu rozeplé nejen háčky u límce, ale též první knoflík (při boji je tento předpis podmíněn bojovými podmínkami).

Battledress má ošitý barevnými vyšívanými či tkanými nášivkami (tištěné se v této době objevují zřídka, přesto plošně nahrazují tkané a vyšívané rokem roku 1944). Na vycházku tento vojín zvolil pokrývku hlavy zvanou Tam ‘o’ Shanter, jelikož je slunečné počasí, jindy by jistě volil známnější skotskou pokrývku hlavy – glengarry hat. Pěšáci fasovali žold 3 libry denně, přičemž jedna libra byla uložena do armádního fondu a vyplacena po odchodu z armády, zranění či po úmrtí rodině. Druhá libra byla šla na výlohy s vojákem spojené, čili jídlo, spaní, munici a třetí libru dostal voják do ruky. Nedostal ji každý den, nýbrž při odchodu na vycházku od příslušníka Army pay corps do Army pay book 63 (vojenská knížka a kniha žoldů). Tento voják má problém se zarůstajícími vousy a proto zažádal přes armádní lékařskou komisi o prominutí rozkazu se holit co dva dny. Dle bradky bylo jeho žádosti vyhověno, tento dekret je voják povinnen nosit ve své vojenské knížce.

• 

•