Puška Short Magazine Lee Enfield Mk.I neboli SMLE byla oficiálně přijata do výzbroje v prosinci 1902. Slovo „krátký“ se týká spíše zkrácené délky pušky než kompaktnosti zásobníku. Pušky v této sérii měly celkovou délku 44,5 palce s posuvnými mířidly, které byly namontovány na hlavni. Bylo navrženo šest hlavních vzorů, ten co se stal známý jako puška Number 1 po změně v roce 1926. Produkce probíhala až do roku 1943 ve Spojeném Království, i když některé další státy Commonwealthu pokračovaly ve výrobě těchto zbraní ve svých zbrojovkách i po skončení války. Vzor Mk.III, který byl představen v roce 1907, a Mk.III*, který byl představen v roce 1915, se během první světové války stal hlavní britskou služební puškou a oba byly během druhé světové války stále ve službě. Tyto zahrnovaly změnu oproti dřívějším puškám Number 1, díky nimž byly silnější pro použití v boji a zároveň zjednodušily výrobní proces pro urychlení výroby. Posledním vzorem pušky No.1 byl Mk.VI, a to byl předchůdce pušky No.4. Britské pušky No.1 byly vyráběny zbrojovkami B.S.A. a R.S.A.F. Enfield s určitými úpravami v zbrojovkách Holland & Holland a Cogswell & Harrison. K rysům No.1 Mk.III patří hledí s posuvným jezdcem výškové korekce s ohranou proti větru, hledí a muškou pro dalekou střelbu na straně pušky, kulaté zakončení napínání závěru a uzávěra zásobníku. Uzávěra zásobníku umožnila vojákům střílet jedinou rukou, zatímco udržoval plný zásobník pod uzávěrem. Toto bylo používáno hlavně při pomalém palbě na dlouhou vzdálenost. Když se nepřítel přiblížil, byla otevřena uzávěra zásobníku, a bylo možné čerpat celý deseti raný zásobník vojáka. Tato funkce zajistila, že zásobník byl v případě potřeby plný, pokud bylo třeba rychle nabít další náboj.