Komando královského námořnictva, námořní desátník, duben 1942

Většina lidí si při pojmu Commandos vybaví zelené barety a jejich založení W. Churchillem v roce 1940 z několika rot pěších divísí. W. Churchill totiž inicioval založení velitelství kombinovaných operací, které původně spadalo pod admiralitu, a jeho ředitelem byl admirál Sir Roger Keyes. V roce 1941 se velitelem kombinovaných operací stal viceadmirál lord Louis Mountbatten, který zodpovídal za výcik a operace komand. Velitesltví kombinovaných operací se v průběhu války změnilo na řízení operací komand a jejich útoků v severozápadní Evropě. Královské námořnictvo mělo své invazní čety, které prováděly drobné ofenzivní operace k zajištění bezprostřední oblasti vylodění, a poté asistovaly armádě při průchodu vysádkovými (invazními) plážemi či obdobnými sektory. Do konce roku 1941 se používal název Komanda královského námořnictva. Od jara 1942 se utvářelo komando RN vyloženě pro předmostí. Aby se zabránilo zaměňování s jinými podobnými oddíly, komanda dostala názvy dle platné abecedy. Tedy Královské námořnictvo tvořilo 22 komand označených písmeny od A do W (vyjma I), přičemž komando W tvořili příslušníci kanadského námořnictva. Každá jednotka se skládalala ze dvou důstojníků a dvaceti dvou řadových námořníků. Jeden z velitelů měl funkci vyloďovacího důstojníka a na rameni nosil nášivku „Beachmaster“ místo RNCommando. V těchto komandech zajišťující předmostí byly čety pro řízení odstřelování palby během kombinovaných operací. Šlo pevážně o předsunuté pozorovatele námořní dělostřelecké podpory, radisty a vizuální signalisty. Příslušníci byli plně vycvičeni jako příslušníci jednotek Commandos, a účastnili se obojživelných operací od vylodění na Madagaskaru v roce 1942, až po konec války v Evropě. Válka na dálném východě však skončila dřív, než do ní mohla být námořní komanda nasazena.

Náš figurant v armádním battledresu, dle absence pásku a spinek, není ve službě. Na hlavěmá tzv. pork pie cap bez bílého potahu, tudíž se příslušník nachází v domácích vodách či v dobdobí mezi 1. říjnem až 30. dubnem. Námořní komanda nikdy nenosila zelený baret, v poli měli převážně tzv. Commando cap která je skládaná z vlněné šály, shodné pro všechny jednotky, nebo přilbou. Zelený baret je charakteristický pro Royal Marines a komanda netvořená z královského námořnictva. Nejen pro vycházky se krom pokrývky hlavy chtěli námořní příslušníci kombinovaných operací odlišit od commandos a námořní pěchoty tím, že nosili rozhalenku a viditelně pod ní námořnický flanel (triko se čtvercovým průkrčníkem). Na obou rukávech je domovenka s bílým nápisem ROYAL NAVY na modrém podkladě. Ta se na jaře 1942 mění na nápis R.N. COMMANDO ve stejné barevné kombinaci.

Pod ní je nášivka se znakem kombinovaných operací. Ten byl navržen poručíkem D. A. Grantem z dobrovolnických reserv Royal Navy dle popisu lorda Mountbattena. Znak byl složen z orla (který měl představovat letecké složky kombinovaných operací – pro americké příslušníky byla varianta amerického orla), dále pak lehký samopal thompson (představující pozemní vojsko) a sklopnou kotvu (představující královské námořnictvo). Nášivka měla tři barevné kombinace – červená na tmavě modré pro polní a vycházkové uniformy a uniformy No. 3-5; žlutou/zlatou na tmavě modrém podkladu prouniformy No. 1 a pro příslušníky amerického personálu; a modrou na bílém podkladu pro tropické uniformy No. 9 a 10. Tento znak se plošně používal v námořní variantě – tedy v podobě náhrobního kamene, jako na figurantovi. Později (1942) dostal kruhový podklad s tím, že námořní komanda zůstala u náhrobního kamene, než byla v roce 1943 vytvořena 30th Assault unit, se kterou náhrobní kameny se znakem kombinovaných operací zanikají.

Pod nášivkou kombinovaných operací se nosila hodnost – v tomto případě dle námořního schéma na levé paži kotva s propleteným lanem na mírném véčku – tedy námořní desátník. Ti, kteří prošli paravýcvikem měli křídélka na pravém rameni mezi domovenkou a znakem kombinovaných operací – vyjma 1. čety, která to měla na pravém předloktí, jako u jumperu.

Ostatní nesubstantivní odznaky senosily výjimečně, stejně jako zde sekundární nesubstantivní odznak marksmana na pravém předloktí. Červená hvězda nad zkříženými puškami značí, že je instruktorem střeleb z ručních zbraní. Vše v červené barvě na tmavomodrém podkladě jako u uniformy No.3.

Šňůra k námořnímu noži není jako u jumperu kolem krknu a do vniřní hrudní kapsy, nýbrž pod levým nárameníkem, obdobně jako píšťalka u důstojníků pozemní armády.

Zdroje:

  • I. Summer, Královské námořnictvo 1939-45, Grada publishing, a. s., Praha 2007, ISBN: 978-80-247-1886-6
  • P. Taylor, Insignie spojeneckých zvláštních jednotek 1939-1948, BB/art, s. r. o., Praha 2000, ISBN: 80-7341-307-8
  • B. Jewell, British Battledress 1937-1961, Osprey publishing Ltd. London 1981, ISBN: 0-85045-387-9
  • Imperial war museum, online 17. 4 2020 https://www.iwm.org.uk/collections