Revolver No.2 Mk.I byl přijat dos služby 2. června 1932. Mohlo být vypáleno jedinou akcí manuálním napnutím úderníku před tahem spouště, nebo dvojitou akcí, která vyžadovala tlak 13-15 liber, protože samotný spouštěcí tah napnul úderník před výstřelem. Nabíjení a vybíjení bylo prováděno prostřednictvím výklopného rámu revolveru. Válec obsahoval šest .380 Britských služebních nábojů, které byly navrženy na základě zaměnitelného náboje .38 S&W.

Členům posádky obrněných vozidel bylo vydáno velké množství revolverů a rychle se zjistilo, že se napínací hřeben úderníku mohl při pohybu natáhnout. 22. června 1938 byla schválena pro službu No.2 Mk.I *. Zadní část úderníku byla hladká a spouštěcí tah byl snížen, proto mohlo být vystřeleno pouze dvojitou akcí. Byl také přijat nový tvar střenek, protože měly lepší tvar pro držení zbraně. Malý mosazný disk na jedné straně rukojeti poskytuje místo pro vyražení ID pluku.