Lodní profous

Lodní profous v uniformě No. 3, Plymouth 1940

Lodní profous (Master at Arms) ačkoli svou hodností spadá mezi petty officers (nižší důstojníky), tak je v Královském námořnictvu nejrespektovanější a nejobávanější funkce, v některých případech i před kapitánem lodi, který je bez nadsázky označován „prvním po Bohu“. Lodní profous stojí v čele lodní policie a má ku pomoci jednoho až deset členů lodní policie (dle velikosti lodi). Master at Arms, jak doslovný překlad napovídá, má na starosti všechny ruční i lafetované palné zbraně (krom děl) za jejichž stav, spolehlivost i počet zodpovídá. Určuje velitele obsluh lafetovaných zbraní, vydává munici, u ručních zbraní je jeden ze tří lidí na lodi, kteří mají klíč od trezoru s těmito zbraněmi. Zároveň je instruktorem výcviku s těmito zbraněmi, stejně tak i pořadových cvičení. Jako velitel lodní policie spolu se svými pobočníky odpovídá za stav káznice a zadržení členové posádky spadají pod jeho příděly jídla. Vyšetřuje na lodi drobné krádeže i šarvátky. Často ve spolupráci s přístavní policií buď verbuje nové námořníky, nebo spíše mnohem častěji dostává z vězení námořníky zpět na „svou“ loď. S kapitánem je jedna ruka, neboť žádosti i dluhy vůči námořnictvu jdou ke kapitánovi lodi právě přes lodního profouse. Spolupráce s kapitánem je nejvíce vidět na tzv. kapitánské obchůzce (povinná dle námořního řádu alespoň 1x týdně před modlitbou), kdy je mužstvo nastoupeno v uniformách No. 1* a důstojníci nejčastěji v uniformách No. 5; lodní profous jde vždy minimálně 6 kroků před kapitánem lodi a dává do pořádku/do latě mužstvo. Od vyšších důstojníků je nejčastěji oslovován „Master“ od mužstva pak „Jaunty“ což lze přeložit jako veselý nebo bezstarostný, což z podstaty této funkce rozhodně není.

Vyobrazený lodní profous zřejmě užívá své volno na Plymouthských plážích v uniformě No. 3 z tmavě modré seržové látky. Sako má 6 knoflíků ve dvou řadách s motivem koruny a kotvy. Příslušnost k petty officers značí stejně provedené tři knoflíky 4,5 palce nad spodním okrajem rukávu (stejné pro všechny petty officers). Označení Master at Arms je v podobě koruny a vavřínové ratolesti na vrchní patce límce. Na uniformě No. 1 a No. 3 mosazné, na uniformě No. 5 vyšívané žlutou nebo zlatým dracounem, na ostatních uniformách červené a na tropických uniformách No. 11 a No. 13 vyšité modře či na řemínku na zápěstí. Kapesní hodinky, klíče od trezoru na řetízku u krku či píšťalka jsou nezbytný doplněk funkce lodního profouse. K uniformě No.3 je povoleno nosit jak polobotky, tak kotníková bagančata, obojí černé barvy. Bílá košile a černá kravata je společný rys všech poddůstojníků i důstojníků v Královském námořnictvu pro uniformy No. 2 – No. 10. Lodní profous vůči své hodnosti nosí brigadýrku (peaked hat) s odznakem koruny a kotvy v lanovém kruhu s ratolestí. Brigadýrka s bílým potahem značí, že si užívá svého volna mezi 1. květnem až 30. září, jak udává předpis Královského námořnictva. Je zřejmě sychravo a proto má u sebe modrý námořní dvouřadý kabát se zlatými knoflíky. Nezbytností pohybu při dovolence byla v roce 1940 i plynová maska Mk. VII.

Pro práci v přístavu před vyplutím lodi „Jaunty“ obstarává zásoby především munice v pletené vestě a s tzv. money belt. Pletená vesta se dala přikoupit k běžné sadě fasovaných uniforem z pěchotního eráru pro důstojníky. Money belt slouží jednak jako pásek, tak i jako dnešní ledvinka. Na pravé straně je kapsa na dva druky pro hotovost či doklady. Délka se nastavuje se krátce za touto kapsou. Na levé straně si vojáci našívali stužky s názvy lodí, kde sloužili či si to do tohoto prostoru tiskali, či psali razítkovým inkoustem. Money belt se zapíná na jednotrnovou přezku a dodával se ve dvou barvách – bílé a tmavě modré.

Stužky se v Royal Navy nosí na úrovni prvního svrchního knoflíku. Zleva Naval general service medal (služební medaile námořnictva) udělovaná námořnictvu a námořní pěchotě za účast na misích nebo v kampaních, které nemají ustanovenou vlastní medaili. To, že zobrazený „Jaunty“ sloužil v královském námořnictvu již před válkou, ukazují i další stužky – vprostřed King George V. silver jubilee medal (stříbrné jubileum vlády krále Jiřího V.) udělovaná od 6. května 1935 a zcela vpravo King George VI. coronation medal (korunovační medaile krále Jiřího VI.) udělovaná od 12. května 1937. Poslední dvě zmíněné medaile byly udělovány všem aktivním členům ozbrojených složek Spojeného království včetně policie, metropolitní policie a hasičů. Pokud by lodní profous obdržel více medailí, pokračuje se směrem dolů, přičemž ve druhé a třetí řadě je po dvou stužkách – je to dáno širokou patkou spodní části límce. Samozdřejmě se že postupuje dle faleristického uspořádání (zcela vlevo/svrchu medaile za statečnost, výjimečné počiny či vynikající a příkladné služby, poté kampaňové medaile, následují medaile za mise a uzavírají výroční a korunovační medaile, v případě medailí z jiných států následují dle důležitosti/charakteru medaile svého státu).

Za poskytnutí prostoru k focení děkujeme kolektivu hasičů Jihomoravského kraje ze stanice P2-B- Z Brno-Přehrada.


  • mužstvo mělo 10 uniforem, petty officers 13 a důstojníci 14 uniforem. Z pravidla uniforma No. 1 byla nejslavnostnější. U mužstva klasický jumper s devíti puky na nohavicích, u poddůstojníků a důstojníků redingot s frakovými šosy a dvourohým kloboukem (pokud nebyla tak významná příležitost, pak se dvourohý klobouk mohl nosit třeba na svatbu k uniformě No. 3). V obou naposledy zmíněných případech s medailemi, šavlí i pláštěm. U důstojníků se uniforma No. 3 a No. 5 nosila jako ekvivalent pro přehlídky a slavnostní příležitosti, pokud nebyly tak významné, nahradila je uniforma No. 6. Uniformy No. 7 – No. 10 jsou z pravidla pracovní, střihově připomínající battledress s rozdílem použité látky a rozložením knoflíků. Uniformy No. 11 a No. 12 jsou tropické bílé, No. 13 tropická KD (písková) a u důstojníků No. 14 je varianta světle modrých z materiálů uniforem No. 11 – No. 13. Mužstvo mělo uniformu No. 1 a No. 2 na slavnosti a vycházku. Uniforma No. 3 – No. 5 byly služební (stráže, patroly), uniformy No. 6 – No. 8 byly pracovní (overaly a pogumované pláště včetně), uniforma No. 9 a No. 10 byly tropické.

Zdroje:

  • M. J. Brayley, Royal Navy uniforms 1930-1945, Crowood press Ltd. Ramsbury 2014, ISBN: 978-1- 84797-845- 5
  • I. Summer, Královské námořnictvo 1939-45, Grada Publishing, a. s., Praha 2007, ISBN: 978-80- 247- 1886-6
  • Kolektiv autorů Imperial War Musea, HMS BELFAST, Belmont press, London 2013, ISBN: 978-1- 904897-93- 4
  • E. C. Joslin, the Observer’s book of British awards and medals, Frederick Warne & Co Ltd, London 1974, ISBN: 7232-1538- 3
  • Navyweb, Online 6. 8. 2014 - http://www.navyweb2.co.uk/index.html
  • Naval-history, Online 23. 10. 2014 - http://www.naval-history.net/WW2aaRN-PayTables00Ranks-Badges.htm
  • MP Museum, Online 17. 1. 2015 - http://mpmuseum.org/rcnpo.html