Starší lodník, uniforma No.9 – Středomořská flota

Královské námořnictvo coby světový vládce moří, technicky vyspělý a po první světové válce výrobou neomezený suverén, mělo ve svém portfoliu vyšším nožství ponorek, než třeba USA či Francie, ne však více než Německo na začátku války. Malý počet ponorek operovalv pobřežních vodách (home waters) včetně školní ponorkyHMS Dolphin. Kolem dvaceti ponorek, především třídy T a třídy U operovalo ve Středozemí a nejvíce ponorek operovalo v Dálnovýchodních mořích. Služba na ponorkách byla díky podmínkám omezených na prostor, zásobování i bdělost náročnější, než třeba na korvetách, proto Royal Navy pro službu na ponorkách přišlo s lákadlem vyššího výdělku. Oproti armádě, kde měl pěšák 2 šilinky a 3 pence na den (po půlroční službě o šilink denně více), pak v námořnictvu měl ponorkář plat ke svému tabulkovému zařazení ještě o 3 šilinky na den vyšší – dnes bychom to nazvali rizikový příplatek. Ponorkářem se mohl stát plnoletý muž zdravého stavu se zkušenostmi na jiných plavidlech.

Do královského námořnictva se sice brali plavčíci a kadeti od 10 let věku, od 15 let si mohli udělat odborné zkoušky, ale jejich se služba započítávala až od jejich plnoletosti. Délka aktivní služby u mužstva byla pevně daná na 12 let. Pokud byl námořník u loďstva celých 12 let, bralo se to jako „stálá služba“. Existovala ještě tzv. „krátká služba“, kdy se sloužilo 7 let u loďstva a 5 let v záloze. Pokud chtěl námořník sloužit Králi i poskončení své aktivní služby, mohl se přihlásit do tzv. „druhého turnusu“, který byl zkrácený na 10 let.

Uniforma No. 9

Do tropického a subtropického počasí bylo pro mužstvo předepsáno nosit uniformy No. 9 a krátká verze No. 10. Tyto uniformy byly z bílého kepru, šátek již byl součástí uniformy, nikoli odepínací jako pro uniformy No. 1-5. Pro uniformu No. 9 je typické tričko s obdélníkovým výstřihem, dlouhé kalhoty do zvonu, keprovou blůzou zvanou jumper a bílé boty. Šíři zvonového střihu kalhot si „mazáci“ nechali upravovat klíny. Jumper na svých rukávech nesl odznaky substantivní, nesubstantivní a za dobré chování. Na našem figurantovi vidíme odznak za dobré chování v podobě tří pruhů v mírném „véčku“. To nám značí, že dotyčný námořník má za sebou 13 let vzorné služby bez kázeňského prohřešku. Pro uniformy No. 9 a 10 byly odznaky za dobrou službu z modré lemovky, pro uniformy No. 3 – 5 červené výšivky a pro uniformu No. 1 zlaté. Nad odznaky za dobré chování bývá substantivní odznak, který označuje hodnost či zařazení, kupříkladu jedna kotva s omotaným lanem je hodnost námořního desátníka. Nesubstantivní odznak ve tvaru náhrobního kamene na pravém rameni nám značí odbornost námořníka. Odborností dle řádů Royal Navy bylo před II. světovou válkou kolem 60, na konci války pak 83, přičemž plavčíci měli navíc své vlastní odznaky. Tento „náhrobní kámen“ v podobě zkřížené sekery a palice s královskou korunou nad nimi nám značí, že se jedná o staršího lodníka.

Starší lodník zvládá veškeré práce technického charakteru (motory, pumpy, navijáky atp.) a nemá problém ukáznit nezkušené mužstvo nejen v náročných situacích. Koruna u těchto hodností pak značí nejvyšší platové zařazení dané specializace (nižší jsou dvě a jedna šesticípá hvězda či zcela bez). Samostatný náhrobní kámen kvalifikace ponorkáře (silueta ponorky) přichází až v roce 1958. Sekundární nesubstantivní odznak se nosil dva palce od spodního okraje rukávu, většinou to byla kvalifikace mimo specializaci náhrobního kamene, jako potápěčský, fotografický či střelecký výcvik, v našem případě odpichovátko značí vytyčovatele dopadů (hlubinné miny).  U bílých tropických uniforem je límec připevněný pevně k uniformě. Černý hedvábný šátek oválného tvaru složený do smyčky je připevněn stužkou. (bližší informace o šátcích a límcích ve článku k uniformě No. 1). Šňůra k noži, který je v jediné kapse uniformy. Viditelnost a délka šňůry je zcela individuální.

Ponorkáři, se stejnokroji od příslušníků fotily, lišili pouze stuhou na čepici. Po první světové válce byla výšivka H.M. SUBMARINES a číslem ponorky, později názvem ponorky (kupříkladu zmíněná školní ponorka H.M.S. DOLPHIN). Během druhé světové války pak v rámci „protišpionského opatření“ pouze H. M. SUBMARINES (ostatní plavila jen H.M.S.). Nápis byl vytkávaný kovovým vláknem na černé hedvábné stužce o šířce 1.15 palce. Bílý povlak se na čepicích nosil od 1. května do 30. září.

Zdroje:

  • M. Critchley, the ROYAL NAVY in Focus 1940-49, Martime books, Callington 19XX, ISBN: 0-907771-11-4
  • P. Prichard, Submarine badges of the world, Schiffer publishing ltd. Atglen 1997, ISBN: 0-7643-0255-8
  • R. Wilkinson-Latham, the Royal Navy 1790-1970, Osprey publishing ltd. London 1997, ISBN: 0-85045-248-1
  • M. J. Brayley, Royal Navy uniforms 1930-1945, Crowood press Ltd. Ramsbury 2014, ISBN: 978-1-84797-845-5
  • I. Summer, Královské námořnictvo 1939-45, Grada Publishing, a. s., Praha 2007, ISBN: 978-80-247-1886-6
  • www.naval-history.net, online 2.5.2017
  • uboat.net, online 2.5.2017