V loňském roce jsme byli osloveni MČ Praha 8, zda-li jsme schopni a ochotni se podílet na cyklu vzpomínkových akcí ke kulatému výročí operace Anthropoid. Myslím, že není třeba připomínat význam a dopady akce, která se odehrála v současném katastru Prahy 8. S maximální snahou o důstojnost a pietnost celé akce, rozjeli jsme svůj díl programu, který spočíval v čestné stráži u památníku „v zatáčce“ přímo v čase a datu atentátu. Naše druhá část programu byla snaha přiblížit výcvik frekventantů zvláštní skupiny D ve Velké Británii, proto jsme Thomayerovy sady proměnili ve vojenský tábor.
V pátek proběhla rekonstrukce atentátu v původní lokaci, díky změně územího plánu v 70. letech však nikoli v autentické zatáčce. Tato rekonstrukce byla jedinečná díky tomu, že probíhal přímý přenos Heydrichovy cesty z Panenských Břežan až ke tribuně, v reálném čase a krom pár lokací i v původní trase. Stejně jako před 80. lety se 27. května Libní ozval výbuch bomby mezi 10:30 a 10:35, řidič Klein se rozběhl za jedním z atentátníků a několikrát po něm vystřelil. Mezitím se snažila Heydricha ošetřit náhodná kolemjdoucí Marie Navarová a poté byl převezen na Bulovku. Z historie víme, že po týdnu a operaci zastupující říšský protektor Heydrich umírá a nastávají vlny teroru a represe vůči českému obyvatelstvu. O měsíc později členové výsadku Anthropoid, Silver A, Out Distance, Bioscop a Tin sedm hodin bojovali z úkrytu pravoslavného kostela Sv. Cyrila a Metoděje.
Tábor v Thomayerových sadech tvořilo celkem 5 celků, které mají každý trochu jiný záběr, nicméně v tomto projektu jsme táhli za jeden provaz. Jmenovitě tedy náš spolek (KVH Ústí nad Labem, z. s. a přidružení jednotlivci), KVH Tommy, z. s., KVH Rota Nazdar, z. s., Teiwaz Litoměřice, z. s. a KVH České Budějovice, z. s.
K tomu jsme měli zápůjčku čtyř exponátů z Vojenského historického ústavu Praha, pracoviště vojenského technického musea v Lešanech.
V Thomayerových sadech bylo k vidění krom expozic operačního materiálu (padáky, používané kontejnery) také ukázka radiovybavení, funkční repliku radiosoupravy „Libuše“, ukázky šifrování, sabotážní nástrahy, munice, též ženijní vybavení. V Polní ambulacni probíhaly komentované zdravotní prohlídky před vysazením, očkování, vybavení skupin zdravotním materiálem a zubní a chirurgická ambulance. Polní pošta a polní účtárna, výroba falešných dokladů, civilního oblečení, platidel a potravinových lístků. V Depu motokurýrů bylo k vidění několik jednostopých strojů britské a spojenecké provenience, odpočinková zóna a pro zajímavost i ukázka motocyklu před a po renovaci. Na různých místech tábora bylo k vidění osobní vybavení vojáků v Evropě, Západní poušti i námořníků Domácí floty.
Nezůstali jsme pouze u „nečinných expozic“ a proto v rámci tábora byla k vidění střelnice se zbraněmi jak britskými, tak i spojeneckými i německými, se kterými po výcviku museli umět zacházet frekventanti SOE. Tedy od krátkých, přes dlouhé, automatické až po těžké- vždy v rámci blokové přednášky a ukázky střelby v předem stanovených časech.
Zároveň po celý den, od půl deváté ranní po šestou večerní probíhaly každou celou hodinu ukázky z výcviku, od ranních vojenských rituálů, přes zkoušky hudebního tělesa, po ukázky z paravýcviku, cvičení boje muže proti muži a mnoho dalšího. Nesměly chybět hlídky kotrolující propustky vojáků a všudypřítomnost vojenské policie dávala akci pořádek.
Součástí tábora byl i „fotokoutek“ s ukázkou, jak se pořizovaly fotografie na falešné legitimace a i pro návštěvníky byla možnost pořídit si fotku u repliky cihlové zdi Porchestergate v Londýně, kde se fotografovala většina příslušníků skupin vysazovaných do Protektorátu.
Pomyslným vrcholem přednášek byla replika trupu letounu Halifax, ve které byla komentovaná ukázka mužů v ochranných kombinézách, ukázka jak probíhal let a následný výsadek. Činnost posádky po výsadku, užité zbraně a vybavení.
Autorem fotografií je Miroslav „Mitch“ Kovařík a především vždy novým projektům otevřený Jarda Řezáč. S laskavým svolením zvěřejňujeme jen malý výběr. Zbylých cca 260 fotografií můžete shlédnout na zoneramě či jeho instagramu a facebooku
Závěrem bych chtěl poděkovat MČ Praze 8, jmenovitě panu Šírovi a panu Vítkovi, kteří akci pojali více než důstojně a smysluplně. Vypíchl bych určitě krom rekonstrukce atentátu a organisaci páteční piety především snahu o osvětu. Ať už v rámci podcastů z radnice, cyklu přednášek v Löwitově mlýně, přes spolupráci se státní mincovnou a tiskárnou cenin, až po distribuci 3000 výtisků časopisu ABC pro žáky základních škol v katastru MČ Prahy 8. Dále chci poděkovat Jiřímu „Kiwimu“ Proškovi, který medioval požadavky a vize mezi radnicí a kluby vojenské historie, Vilému Fenclovi a celé Rotě Nazdar, která nesla hlavní tíhu expozic v rámci Thomayerových sadů, Danielu Musilovi za spolupráci na realizaci příprav tábora a následné rozvíjení společných nápadů. Personálu kuchyně v podání KVH České Budějovice že se starali o naše pajšly a Sidovi za roli výkonného poddůstojníka, jež zvládl s klidem jemu vlastním. V poslední leč nejdůležitější řadě chci poděkovat všem zúčastněným za jich píli a trpělivost při plnění požadavků a také jejich odhodlání jít do tohoto projektu prsama, protože bez tohodle odhodlání by nebyla v sobotu taková příjemná atmosféra, jako jsme mohli prožít a návštěvníci cítit. A k té atmosféře se úzce váže veliký dík oku Jardy Řezáče, který pořídil naprosto fantastické snímky.