Zítra nás čeká jeden z největších vojenských svátků vůbec. Mezinárodní den veteránů není svátkem války, ale 11.11. v 11:11h je oslavou míru. Míru po válce tak strašlivé, že žádná před ní neměla srovnání a všichni věřili, že je válkou poslední. Jak se lidé mýlili…. O básni kanadského chirurga Johna McRae a historii vzniku mezinárodního dne veteránů jsme psali v minulosti několikrát a letos bychom nebyli jediní, kteří by chtěli takto připomenout význam data 11. listopadu.
V letošním roce jsme pro vás vybrali počin, který nás oslovil a na několik let zůstal v archivu:
1. července 2016 jste mohli potkat na 1600 dobrovolníků v replikách uniforem první světové války v celé Británii. Během dne se pohybovali v parcích, nádražích, nákupních centrech, zkrátka všude, kde se pohybovalo více lidí. Každý dobrovolník měl u sebe kartičky, každý se jménem konkretního vojáka, kterého představoval. Jak můžete vidět ve videu, s lidmi nemluví, jen jim ochotně kartičku předávají. Na kartičce bylo jméno, věk, pluk a datum i místo úmrtí představovaného vojáka (ovšem ne ve všech případech byla místem úmrtí Somma). Když se dobrovolníci shlukli do většího počtu, zazpívali rekurzivrefrén “We are here because we are here” (jsme tady, protože jsme tady) ve stejné melodii jako v zákopech před tehdy 100 lety.
Celá akce, kterou má na svědomí Jeremy Deller a Rufus Norris byla držena přísně pod pokličkou až do oného 100. výročí ofensivy na Somně. Hlavní část proběhla v Birminghamu ve spoupráci s Birmingham Repertory Theatre, Národním divadlem a BBC 4. Jedná se o jednu část z cyklu 14-18 NOW věnovaný právě výročí první světové války.
Reakce veřejnosti byly v naprosté většině kladné a tato forma připomínky je vskutku netradiční, přesto citlivá a pietní.
Do komentářů nám můžete napsat, jestli by vaše reakce na podobnou akci v ČR (ať už s legionáři nebo vojáky českých pluků armády podunajské monarchie) byla podobná a vítaná.
Děkujeme, a nejen na Sv. Martina, ale i po celý rok – nezapomeneme!