Britanií byla od doby kolonizace britských ostrovů Římany vnímána a zobrazována jako bohyně. Nejprve třímala v ruce kopí, s britskou nadvládou světových moří a oceánů ji vyměnili kopí za trojzubec. Vždy byla symbolizována s přilbou a z úhlu, jako by člověk vzhlížel k bohyni.
Britannia symbolizuje britskou jednotu, svobodu a sílu, a podobně jako Blaničtí rytíři se objevuje v náročných časech (války, sociální nestabilita atp.) a dodává občanům, vojákům i námořníkům hrdost a odhodlání. Právě proto od roku 1797 až do měnové reformy roku 1971 je na rubu téměř každé britské mince. Po měnové reformě pak jen na některých nominálních hodnotách mincí po současnost. Poslední vyobrazení Britannie je tradičně na dvoulibře s ražbou z roku 2015.
Zcela prvně se objevuje na římských mincích (bronzový sestertius) za vlády Antonia Pia (138-160 n. l.). Bylo to krátce po úmrtí císaře Hadriana a Antonius, coby jeho adoptivní syn, měl potřebu jej prohlási za Boha. Tato mince byla jedna z mnoha věcí, které měly senát přesvědčit.
Posléze se Britannia objevuje za vlády královny Alžběty I., kdy prvně na trůn usedla žena, ztotožnění vladařky a Britannie se samo nabízelo a díky činům i rozhodnutím Alžběty I. se tak i stalo. Další významnou panovnicí, která byla ztotožňována s Britanií byla babička Evropy, královna Victorie. Britania však už nebyla personifikována s panovnicí, nýbrž zastupovala celé britské impérium. A právě mezi Alžbětou I. a Victorií se „unifikovala“ Britannia…
Po anglické občanské válce, kdy je po smrti Olivera Cromwella restaurována monarchie, na trůn nastupuje Karel II. Stuart. Po exilu na francouzském dvoře a vědom si chyby svého otce, Karla I. jež ho stála hlavu, je rozhodnut přijít s novým, moderním dvorem a formou vlády. To se také stává a ačkoli je ženat s Kateřinou z Braganzy, výsadní postavení a vliv u jeho dvora mají milenky. To platí především pro Barbaru Villiers, pozdější vévodkyni z Clevelandu, jež měla nejvýsadnější postavení a její roční renta byla kolem 15 tisíc liber (na dnešní kurs cca 1.116.000Kč) ze státní kasy.
Zhruba třetí až čtvrtá milenka pod Barbarou byla Francis Stewart, pozdější vévodkyně z Richmondu. Dle všeho to byla ona, která svým vlivem, krásou a inteligencí na krále zanechala dojem. Zámek svého pokoje však nenechala otevřený a její odvaha, emancipace a osobní kouzlo králi imponovalo. Jejich současník, Samuel Peebs prohlásil, že Francis Stewart „byla nejkrásnější žena, jakou kdy viděl“.
A to byl asi hlavní důvod, proč si ji vybral Karel II. jako model Britannie na mince, oslavující mír mezi Spojenými Nizozemskými provinciemi (Smlouva z Bredy, 1667).
Po jejím vyobrazení na mincích ke smlouvě z Bredy (1667) je natolik charismatická, že se za svého života ještě objevuje na čtvrtpenci ( ražba r. 1672), tedy minci nejnižší používané hodnoty, tudíž ji používali všechny vrstvy tehdejší společnosti.
A toto vyobrazení je natolik populární, že je užíváno téměř beze změny po dalších 300 let na všem národním a patriotistickém – sochy, mince, bankovky, medaile, prapory, plakáty atd.
Norfolský regiment vznikl roku 1685 na žádost Jakuba II. Stuarta v Glouchesteru, jako odpověď na rebélie v severní části ostrovů (irské povstání). Pro ukázání onoho majestátu „kdo je tady králem“ – tedy Británie, byl zvolen do znaku právě nejkopírovanější a nejpoužívanější vyobrazení – tedy opět Francis Stewart. Norfolský regiment ji užívá ve znaku až do reforem v 60. letech, kdy se transformuje v Royal Anglian regiment, jehož součástí je dodnes.
Zdroje a zdroje obrázků:
- Frances Stewart, Duchess of Richmond, online 20. 1. 2021: https://www.wikiwand.com/en/Frances_Stewart,_Duchess_of_Richmond
- Champbell Barnes, M., Elsna, H., The Lady on the Coin, Endeavour Press 2016
- the Norfolk regiment history, online 20. 1. 2021: https://www.forces-war-records.co.uk/units/276/norfolk-regiment
- Kenelks, online 27. 1. 2021: http://www.kenelks.co.uk/coins/roman/roman.htm
- Alchetron, Francis Stewart, online 27. 1. 2021: https://alchetron.com/Frances-Stewart,-Duchess-of-Richmond