drummer Walter Potter Ritchie VC, 2nd battalion Seaforth Highlanders

Od svého vzniku r. 1881 obdrželi příslušníci Seaforth Highlanders či příslušníci regimentů, jejichž sloučením Seaforth vznikl, celkem 18 Viktoriíných křížů. Toto nejvyšší vyznamenání se uděluje za ryzí statečnost či jiný odvážný čin sebeobětování nebo extrémní oddanost povinnosti za přítomnosti nepřítele. Z praporu, který náš spolek představuje, obdrželi toto nejvyšší vyznamenání dva příslušníci – bubeník Walter Potter Ritchie a poručík Donald MacKintosh.

Walter Potter Ritchie se narodil 27. března 1892 v ulici Hopefield 81 Glasgow, jako pátý z šesti dětí železomontéra Waltera Ritchieho a Helen, rozené Murphy. Po skončení školní docházky se stal kovářským účněm, ale vzdělání nedokončil, protože se zapsal do britské armády, přestože byl nezletilý. Prvně působil pod Royal Scottish Rifles jako bubeník 8. praporu Cameron Highlanders. 17. srpna 1908 byl převelen k 2. praporu Seaforth Highlanders též jako bubeník. 

Velká válka

S vypuknutím světové války byl 23. srpna 1914 poslán v rámci 4 divise Britského expedičního sboru do Francie. Bojoval u Mons v srpnu 1914 a účastnil se pronásledování k řece Aisně následující měsíc. V říjnu 1914 byl raněn a evakuován do Anglie. K praporu se vrátil 26. května 1915, těsně před ofenzivou na Sommě, poblíž Mailly-Maillet. 
Dne 1. července 1916, v den zahájení bitvy na Sommě, byla 4. divize pověřena dobytím úseku na sever od Beaumontu Hamel. Po dělostřelecké palbě vyběhla ze zákopů první vlna. Ritchieho prapor by součástí druhé vlny a měl postupovat napravo, třetí prapor kupředu. Cílem sektoru byl postup do 2. obranné linie protivníka. Poté, co zakolísala první vlna, byly velké ztráty mezi důstojníky, spousta vojáků bez velení se dala na ústup. Když to dvacetičtyřletý Ritchie viděl, vylezl na římsu nepřátelského zákopu, vzal polnici, kterou měl u sebe předpisům navzdory, a zatroubil signál k útoku (charge). 
Signál polnice shromáždil zmatené a ustupující vojáky, obnovil pořádek a tím zvrátil celkový ústup.

 
Po bitvě zbylo z 2. praporu asi jen 80 přeživších….. 
Za své činy byl Ritchie navržen na Viktoriin kříž (VC).

Citace z London Gazette, 8. září 1916:
„No. 68 Dmr. Walter Ritchie, Sea Highrs. For most conspicuous and resource, when on his own initiative, he stood on the parapet of an enemy trench, and, under heavy machine-gun fire and bomb attacks, repeatedly sounded the „Charge“ thereby rallying many men of various units who, having lost their leaders were wavering and beginning to retire. This action showed the highest type of courage and personal initiative. Throughout the day Drummer Ritchie carried messages over fire-swept ground, showing the greatest devotion to duty.“

„Číslo 68, bubeník Walter Ritchie, Seaforth Highlanders. Za nejnápadnější a duchaplné jednání, když stál z vlastní iniciativy na římse nepřátelského zákopu a pod silnou kulometnou palbou a bombovými útoky opakovaně zatroubil „Charge“, čímž shromáždil mnoho mužů různých jednotek, kteří ztratili své velitele, váhali a začali se stahovat. Tento čin ukázal nejvyšší druh odvahy a osobní iniciativy. Po celý den bubeník Ritchie přenášel zprávy pod palbou a prokázal tak největší oddanost službě.“

Bubeník a desátník Walter Ritchie byl v Buckhinghamském paláci dekorován Viktoriiným křížem dle protokolu přímo králem Jiřím V. 25. listopadu 1916. Poté odjel na dovolenou domů do Glasgow, ale s přáteli se odmítl bavit o svých zkušenostech z onoho útoku.

V roce 1914 se společnost Musicians ‚Company rozhodla uznat všechny profesionální hudebníky, kterým se dostalo cti nejvyššího vyznamenání, a také je ocenit – zlatými hodinkami. Ritchie je tedy obdržel 4. prosince 1916 v Mansion House od mistra hudebníka a starosty hudební obce, Sira George Wyatta Truscotta. V prosinci 1916 obdržel i francouzský Croix de Guerre od generálporučíka Sira Aylmera Hunter-Westona.

Po dovolené se vrátil na západní frontu a se svým praporem prodělal všechny akce, včetně bitvy u Arrasu, 3. bitvy o Ypres, též známou jako bitvu o Passchendaele (1917). Dále pak bitvu o Lys a boje na Hindenburgově linii v roce 1918. 
Do konce války byl celkem 5x zraněn a prodělal 2 plynové útoky.

Po válce byl přeložen k 1. praporu Seaforth Highlanders do tábora Newton v Cromarty (Skotsko). Spolu s umístěnkou byl povýšen na sergeanta a také zastával funkci drum-majora (hlavní bubeník) praporu v rámci hudebního tělesa regimentu. 
7. února 1919 se oženil s Mary McLagan a měli spolu dva syny – Arthura Henryho (nar. 1919) a Jamese Dugmora (nar. 1923).  11. listopadu 1920 je členem čestné stráže dekorovaných Viktoriíným křížem u hrobu neznámého vojína.
V roce 1921 je převelen do Belfastu. Ke konci své 21 leté kariéry v armádě byl náborovým důstojníkem rekrutační kanceláře v Glasgow. Po opuštění armády r. 1929 pracuje ve vzdělávacím systému. 

S vypuknutím druhé světové války se hlásí v první vlně dobrovolníků, ale díky svému věku mu není umožněno sloužit u bojového praporu domovského pluku, proto působí jako štábní sergeant Royal Army Ordnance Corps ve Skotsku.  Definitivně byl z armády propuštěn v roce 1941 ze zdravotních důvodů. Během války si přivydělával jako noční hlídač farnosti v Edinburghu.

Walter Ritchie zesnul 17. března 1965 ve West Saville Terrace ve čtvrti Mayfield v Edinburghu. Jeho ostatky byly zpopelněny v krematoriu Warriston.
– Viktoriin kříž byl v roce 1970 prodán soukromému sběrateli do Austrálie.
– Zlaté hodinky se nikdy nenašly.
– Polnici, na kterou troubil a zvrátil ústup během ofenzivy na Sommě můžete vidět ve Queen’s Own Highlanders museu v Inverness.

Ke 100. výročí byl před People’s Palace v Glasgow green 1. července 2016 odhalen pamětní kámen rodáků, kteří obdrželi Victoria Cross. Jmenovitě to jsou Sergeant James Turnbull (Highland Light Infantry) a drummer Walter Ritchie. Ceremoniálu odhalení pamětního kamene se účastnilo na 50 členů Ritchieho rodiny.

Zdroje:

  • the Musician’s company, online 28. 2. 2021 https://www.wcomarchive.org.uk/—-ritchie-vc
  • en.wikipedia, online 28. 2. 2021  https://en.wikipedia.org/wiki/Walter_Potter_Ritchie
  • Glasgow.gov, online 5. 3. 2021  https://www.glasgow.gov.uk/article/19732/Glasgow-unveils-two-Victoria-Cross-centenary-paving-stones-to-city-soldiers
  • the Somme, online 9. 3. 2021  https://www.facebook.com/thesomme
  • Glasgow live, online 11. 3. 2021   https://www.glasgowlive.co.uk/news/history/memorials-glasgows-wwi-heroes-unveiled-11553849