Secvičná

Po roční přestávce způsobené pandemickými opatřeními zasahující především organisační tým jsme se letos chtěli vrátit ze zelených vápencových hor balkánského poloostrova opět do pouštního prostředí. Pro letošní ročník jsme sáhli k tématu výročí pádu Tripolisu, města ve kterém si mj. zřídil E. Rommel svůj štáb. Prostory pouštní oázy nám poskytla civilní část střelnice prostoru MV za Prahou, za což jim tímto upřímně děkujeme.

Letos byla secvičná koncipována na několik částí. První částí byl tradiční závod. Díky extrémním teplotám však byla trasa zkrácena a přesunuta do stínu. Ze stejného důvodu byla zrušena kategorie jednotlivců a vznikly nám tímto 4 týmy – jeden německý, dva britské a jeden kanadský. Trasu zvládly všechny týmy v různých časech, úkoly se nepodařily každému, nicméně závěrečná střelba na terč v podání es z každého týmu byla natolik přesná, že se z předpokládaných 10 minut protáhla na bezmála 3/4 hodinu. Dle práva terč zůstal vítězi.

Další částí byly přednášky, jež se odehrávaly ve stínu. Hlavním tématem byl výstrojní předpis a zdroje pro vylepšení svého vybavení a zevnějšku obecně. V poslední části, kdy už počasí dovolilo, nastoupila na řadu pořadovka, hezky od školy vojáka, po školu praporu, to vše jak na místě, tak za pochodu. Odměnou po celém dni nám krom zážitků a nabytých vědomostí bylo večerní promítání a oslava Skleryho narozenin.